O mikrobiomu

Co je mikrobiom?

Mikrobiom je pojem, který se v současnosti používá ve dvou významech.

Genetická definice ho vymezuje jako soubor genů všech mikroorganismů přítomných v určitém prostředí (například v lidském střevě, na kůži, v ústech, nebo třeba v celém lidském organismu). Ekologická definice, popisuje mikrobiom jako charakteristickou mikrobiální komunitu, která obývá určité prostředí s typickými fyzikálními a chemickými podmínkami. V tomto významu ho lze zaměnit s pojmem mikrobiota.

Co je mikrobiota?

Termínem mikrobiota (dříve mikroflóra) označujeme mikroorganismy (bakterie, archaea, mikromycety, viry, prvoky), které obývají nějaké definované prostředí. Mluvíme-li o mikrobiotě, máme vždy na mysli živé mikroorganismy, zatímco mluvíme-li o mikrobiomu, může být význam variabilnější ve smyslu genetickém nebo ekologickém.

Jak je definován zdravý mikrobiom?

Nejsprávnější definice je, že “je to takové složení mikrobiomu jedince, které je v dobré shodě s jeho genetickým nastavením, imunitním systémem a životním stylem a udržuje všechny funkce ve fyziologickém rozmezí”. V praxi to znamená, že u každého jedince je složení mikrobiomu jiné. Často se uvádí, že mikrobiom každého jedince je unikátní stejně jako otisk prstu.

Dokážeme definovat, jaké změny v mikrobiomu jsou špatné, nezdravé, jaký mikroorganismus je nežádoucí. Zdravý “fyziologický” mikrobiom ale definovat zatím neumíme.

Všeobecně platí základní pravidlo, čím rozmanitější a pestřejší, mikrobiom je, tím je daný jedinec zdravější. Zdravý mikrobiom pestrý mikrobiom.

Kdy mluvíme o dysbióze?

Dysbiózou nazýváme stav, kdy je vzájemně prospěšná rovnováha mezi mikrobiotou a jejím hostitelem narušena, tedy stav, kdy mikrobiota (mikrobiom) přestává plnit své dosavadní funkce v tomto prostředí. Dysbióza byla pozorovaná v souvislosti mnoha onemocněními ať už jako následek nebo jedna z příčin těchto onemocnění.

Nejběžnější příčinou dysbiózy je užívání antibiotik.

Až 70% imunitních buněk sídlí ve střevě, které je tak považováno doslova za centrum imunity. Mikrobiota podmiňuje imunologickou rovnováhu, umožňuje efektivní imunitní reakce a brání kolonizaci patogenními mikroorganismy.

Zdravý mikrobiom je pro svého nositele velice prospěšný. Chrání ho před infekcemi, napomáhá mnohým metabolickým procesům v těle, pomáhá modulovat imunitní systém. Ovlivňuje naši psychiku, je zodpovědný za zdraví ledvin, jater nebo kardiovaskulárního systému.

Dysbióza naopak ​​vede k vývoji zánětlivých, autoimunitních i nádorových chorob.

„Zdraví člověka můžeme posoudit podle toho co bere po dvou, jestli prášky nebo schody.“

Která onemocnění jsou spojována s narušením mikrobioty?

Takových onemocnění je celá řada. Asociace s dysbiózou, narušením rovnovážného stavu mikrobioty, nemusí nutně znamenat, že změna v mikrobiomu je hlavní, či jedinou příčinou onemocnění. Většina onemocnění spojených s dysbiozou patří mezi multifaktoriální onemocnění, tj., mikrobiom je jedním z faktorů, které se na jejich vzniku nebo rozvoji podílí.

S dysbiózou jsou asociována například nejrůznější onemocnění zažívacího traktu včetně některých nádorových onemocnění, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, skupiny onemocnění, které souhrnně označujeme jako IBD, tedy idiopatické střevní záněty, metabolický syndrom a diabetes 2. typu, onemocnění srdce a cév, např. ateroskleróza (kornatění tepen), onemocnění kůže včetně např. akne. Dále byly prokázány souvislosti s některými psychiatrickými diagnózami, např. s poruchami příjmu potravy, dysbióza může stát i za rozvojem nejrůznějších alergií. Dysbióza je také jednou z častých příčin onkologických onemocnění.

Jak pečovat o mikrobiom? 

Na složení mikrobiomu má kromě genetických dispozic vliv hlavně složení stravy a  obecně životní styl. Je důležité dbát na vyváženou stravu a pestrou stravu, bohatou na vlákninu, jako je zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka. Velmi vhodná je také konzumace živých probiotických kultur obsažená v jogurtech a ostatních zakysaných mléčných výrobcích, ale také v kvašené zelenině jako je kysané zelí nebo stále populárnější kimchi.

Naopak doslova zabijákem pestrého mikrobiomu je konzumace vysoce zpracovávaných potravin jako jsou uzeniny a obecně polotovary, jako jsou hotové pomazánky, saláty nebo předpřipravená hotová jídla. Pozor bychom měli dávat také na přiměřenou konzumaci jednoduchých cukrů.

Na složení mikrobiomu má také vliv dostatek kvalitního spánku a přiměřená pohybová aktivita.

Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje složení mikrobiomu je léčba antibiotiky. K ní bychom měli sahat pouze v nezbytných případech a léčbu vždy doplnit kvalitními probiotiky.

Propojení obezity a střevního mikrobiomu

Jak střevní mikrobiom ovlivňuje obezitu?

Střevní mikrobiom má významný vliv na regulaci tělesné hmotnosti a metabolismus. Výzkumy ukazují, že složení střevních bakterií se může podílet na rozvoji obezity. Hlavní způsoby, jak mikrobiom ovlivňuje tělesnou hmotnost, zahrnují:

1. Metabolismus a vstřebávání živin:

○ Některé střevní bakterie jsou schopné efektivněji rozkládat potravu a extrahovat více kalorií z konzumovaných potravin. To může vést ke zvýšenému ukládání tuků.

2. Zánětlivé procesy:

○ Nevyvážený mikrobiom může vyvolávat chronické záněty, které jsou spojeny s inzulinovou rezistencí a přibýváním na váze.

3. Regulace chuti k jídlu:

○ Mikroby produkují různé metabolity, které mohou ovlivňovat hormony regulující hlad a sytost, jako je leptin a ghrelin.

Studie a výzkumy:

Výzkumy ukazují, že lidé s obezitou mají často odlišné složení střevních bakterií než lidé s normální hmotností. Například vyšší poměr bakterií Firmicutes k Bacteroidetes byl často pozorován u obézních jedinců.

Možnost uložení střevního mikrobiomu

Uložením mikrobiomu ve zmrazeném stavu na 1 rok

• • Uchování vzorku vašeho střevního mikrobiomu s možností opakovaného prodloužení úložní doby.